Naučení muže synovi

03. 10. 2009 | † 03. 10. 2010 | kód autora: d5q

imhotepNaučení muže synovi je jedna z knih moudrých rad do života, ve starověkém Egyptě velice oblíbeného literárního žánru. Její výjimečnost spočívá v tom, že autor záměrně z neznámých důvodů zatajuje své jméno. Naučení pochází z doby počátku Střední říše a tak jako ostatní soudobá literární díla vedle pokynů pro veřejný život vyzývá k loajalitě panovníkovi.


 

Úplný seznam článků podle jednotlivých rubrik naleznete zde.


imhotep

Naučení muže synovi je jedna z knih moudrých rad do života, ve starověkém Egyptě velice oblíbeného literárního žánru. Její výjimečnost spočívá v tom, že autor záměrně z neznámých důvodů zatajuje své jméno. Naučení pochází z doby počátku Střední říše a tak jako ostatní soudobá literární díla vedle pokynů pro veřejný život vyzývá k loajalitě panovníkovi.

 

(1) Začátek výchovného naučení, které sepsal muž svému synovi. Říká: Slyš můj hlas, nepohrdej mými slovy a neodvracej se od toho, co ti řeknu.

 

(5) Buď příkladem, aniž bys ovšem nějak přeháněl. Lenost nepřichází na moudrého člověka. Důvěru vzbuzuje mlčenlivý, jenž sklání záda. Znamenitý je ten, jenž dovede držet slovo. Využij (moci) slov dříve,

(10) než použiješ síly. Žádný násilník není připuštěn na (zasedání). Kdo skáče do řeči, sám se odhaluje (?). Ukvapeného člověka o radu nikdo nežád...

.... 

(15) Vol slova, aniž bys překrucoval (jejich smysl). Zlý výrok škodí tomu, kdo ho pronesl.

 

Neodvracej se od boha, nýbrž ho cti a miluj jako (jeho) poddaný. On činí šťastným toho, kdo šíří jeho moc,

(20) neuspěje však ten, kdo ho zanedbává. Pro toho, koho si váží, má větší cenu než milión lidí. Je hrází pro toho, koho uspokojuje. Ten, kdo mu slouží, zbohatne: straní totiž tomu, koho si oblíbil, 

(25) a zmírňuje jeho utrpení. Vyhne se mu potom byť jediný Renenutin den? Cožpak může získat den života (navíc) nebo ho snad ztratit? Mesechnet je jako na prvopočátku:

(30) nikdo nemůže změnit to, co je mu určeno. Pohleď, velká je přízeň boha, tvrdý je jeho trest a účinná jeho moc.

(35) byl jsem svědkem jeho slávy: jeho úděl ho nestihne předčasně. Z nevědomého činí znalce a z nenáviděného oblíbence. Dokáže, že prostý překoná mocného,

(40) že poslední se stane prvním. Kdo dříve nic neměl, je majetný. Kdo dříve měl jen ubohé políčko, vlastní nyní služebnictvo. Dopomůže k úspěchu tomu, jenž žádný neměl. Tomu, kdo trpěl bídou, patří nyní vesnice. 

(45) Němého učí řeči a hluchému otevírá uši. K tomu všemu došlo během jednoho lidského života nezávisle na Renenutě. Ani Mesechnet s tím nic nezmůže –

(50)  zbývá jí jen dále poskytovat  dech jeho nosu. Budeš mít velký majetek, když prožiješ život podle přání svého boha. Cti krále Horního Egypta, chval krále Dolního Egypta!

(55) ... Kdo neměl žádné jméno, stal se ctěným. ... (Králova) moc překonává i moře. Asijci žijí ve strachu před ním.

(60) Hrůza z něho postupuje Puntem i ostrovy na severu. Bůh je pro něho spoutává. Kdo se k němu nepřipojí, najde smrt, kdo mu bude zlořečit, spočine v hrobě.

 

Neříkej lži o již vyřízené záležitosti –

(65) je zlé podávat svědectví dodatečně. ... Řeč je jako oheň a nezodpovědné pálí jako plamen. (Řeč zdobí) ústa mlčenlivého, 

(70) zatímco žvanilovi přináší jen rozptýlení. Prospěšná je vlídnost, krásná je trpělivost. Odpovídej člověku znalému a služ nevědoucímu. Nikdo, kdo mluví ukvapeně, není prost (chyb). Ovládej se před tím, koho nemáš rád.      

(75) Neposlouchej pomluvy a nevěř tomu, co se povídá. Jestliže odmítáš člověka, který žádá o radu, pak se to obrátí proti tobě (?). Není sobce, jenž by dosáhl cíle,

(80) člověk, jenž je schopen oběti, se však dočká úspěchu. Není netrpělivého člověka, jenž by nebyl bez nepřátel, slova přívětivého člověka obklopeného (jeho) stoupenci ovšem nikdo neumlčí. Jsi-li rozvážný, dosáhneš cíle:

(85) odpovídej proto promyšleně. Jediné (jasné) slovo je to, po čem touží zástupy. ...

 

Nevyhledávej spor, ale buď zdrženlivý při srocení lidí.

(90) Neodháněj od sebe dva navzájem rozlícené muže, neboť jejich spor se týká i toho, kdo ho chce urovnat. Člověk chce někomu jinému pomoci a sám se přitom stane jeho protivníkem. Klid má člověk, který ze sebe dělá hluchého

(95) a nic neříká. Člověk si sám vůči sobě vyvolává nenávist. Naproti tomu uspěje ten, jenž ovládne svá  ústa. Z unáhlených slov vzniknou obvinění.

 

 

lišta

 

 

Překlad Břetislav Vachala. In: VACHALA, Břetislav. Moudrost starého Egypta. Praha : KPK, 1992. 175 s. ISBN 80-85267-28-4. S. 130-133.


Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky literatura

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.