Záchrana lidstva před zkázou

28. 09. 2009 | † 03. 10. 2010 | kód autora: d5q

hathor-kravaZáchrana lidstva před zkázou je novodobé označení významného staroegyptského mytologického textu, který je součástí Knihy o nebeské krávě. Vznikl v amarnské době nebo krátce poté; poprvé je doložen na skříních nalezených v Tutanchamonově hrobce. Vzpoura lidstva proti vládě slunečního boha Rea tedy může mít nejen náboženský mytologický význam, ale také souvislost historickou. Vzpoura lidstva proti vládě slunečního boha Rea tedy může mít nejen náboženský mytologický význam, ale také souvislost historickou.


 

Úplný seznam článků podle jednotlivých rubrik naleznete zde.


 hathor-krava

Záchrana lidstva před zkázou je novodobé označení významného staroegyptského mytologického textu, který je součástí Knihy o nebeské krávě. Vznikl v amarnské době nebo krátce poté; poprvé je doložen na skříních nalezených v Tutanchamonově hrobce.

 

Pro srovnání jsou uvedeny překlady dvou různých autorů.

 

Překlad Břetislava Vachaly:(1)

 

Toto se stalo v době, kdy Re již zářil na nebi. Tento bůh, jež stvořil sám sebe, byl tehdy králem lidí a zároveň i boh...

....A tenkrát proti němu začali lidé osnovat plány. Jeho Veličenstvo totiž už zestárlo, jeho kosti byly jako stříbro, jeho maso jako zlato a vlasy jako pravý lapis lazuli.

 

Když Jeho Veličenstvo odhalilo úmysly lidí, řeklo své družině:

 

"Zavolejte mi mé Oko a bohy Šua a Tefnuu, Geba a Nutu a rovněž i otce a matky, kteří byli se mnou, ještě když jsem žil v pravodstvu, a všem také Nuna. Nun ať sebou vezme své dvořany. Avšak přiveďte je tajně, aby je lidé nespatřili a nebyli tak varováni. Přijďte s bohy do paláce, aby nám poradili. Pak se vrátím do pravodstva, tam, kde jsem sám vznikl."

 

A když se bohové sešli, rozesadili se po obou stranách trůnu Jeho Veličenstva a sklonili hlavy. Potom Re přednesl svou žádost praotci Nunovi, stvořiteli lidstva a králi lidí. A bohové řekli Jeho Veličenstvu:

 

"Promluv k nám, ať se všechno dovíme!"

 

Tu Re řekl Nunovi:

 

"Ty, nejstarší bože, ze kterého jsem vzešel, i vy, prvotní bohové. Hleďte, lidé, kteří vzešli ze slz mého Oka, osnují proti mně zlé plány! Řekněte mi tedy, jak byste se zachovali vy. Nechci je zničit dříve, dokud od vás neuslyším, co o tom soudíte. "

 

Tu Veličenstvo Nun prohlásil:

 

"Můj synu Re, bože větší než ten, z něhož jsi vzešel, a vznešenější než ti, kteří tě stvořili, zůstaň při svém trůnu! Jde z tebe velký strach, když se tvé Oko obrací proti těm, kteří se ti protiví."

 

A Veličenstvo Re odpověděl:

 

"Hleďte, lidé však utekli do pouště, neboť se obávají, že k nim promluví...


...."

 

Poté bohové poradili Jeho Veličenstvu:

 

"Ať tvé Oko jde za nimi a udeří na ty, kteří jako vzbouřenci opustili zemi. A žádné jiné oko kromě tvého je nemůže předčít ani porazit. Ať jde a vezme na sebe podobu Hathory!"

 

A tak se také stalo. Když bohyně zničila lidi v poušti, vrátila se zpět. A Veličenstvo bůh Re pravil:

 

"Vítej v míru, Hathoro, která jsi pomohla stvořiteli, když se na tebe obrátil s prosbou!"

 

Bohyně odpověděla:

 

"Při tvém životě, přemohla jsem ty lidi, a jak mi to bylo příjemné!"

 

A Veličenstvo bůh Re řekl:

 

"Teď, když se zmenšil počet lidí, budu jim zase vládnout jako král!"

 

Stalo se však, že Hathor Přemožitelka, zpita vítězstvím, v noci opět odešla brodit se krví u Nennisutu.

 

Tu Re poručil:

 

"Zavolejte mi bleskurychle posly, kteří se dovedou mihnout jako stín!"

 

A Veličenstvo bůh jim pak přikázal:

 

"Pospěšte do Jebu a přineste mi velké množství červeného okru!"

 

Když splnili jeho přání, Veličenstvo bůh nařídil veleknězi Ivenu, aby červený okr rozdrtil. Mezitím otrokyně rozemlely ječmen na přípravu piva, Potom přimíchaly červený okr do pivního kalu, takže vypadal jako lidská krev. A tak vyrobily sedm tisíc džbánů piva. Veličenstvo Re, král Horního a Dolního Egypta, se pak přišel s bohy podívat na pivo.

 

A když konečně nadešel den, kdy bohyně chtěla zničit lidi, řekl Veličenstvo Re:

 

"Štěstí, že mám to pivo! Zachráním jím lidstvo!"

 

A ještě dodal:

 

"Dopravte pivo do těch míst, kde bohyně chce pobíjet lidi!"

 

Veličenstvo Re, král Horního a Dolního Egypta, tehdy vyšel časně zrána, ještě za tmy, aby tento omamný nápoj mohl být včas rozlit. Pole jím byla zaplavena až do výšky tří dlaní, tak, jak si přál Veličenstvo bůh.

 

Když bohyně ráno přišla, shledala, že pole jsou zaplavena. Tvář se jí krásně ruměnila, pak se napila a byla spokojená. Byla tak opojená, že lidi ani nepoznávala. A Veličenstvo Re jí řekl:

 

"Vítej v míru, ty spanilá!"

 

Jednoho dne Veličenstvo Re (pak) nečekaně oznámil:

 

"Při mém životě, srdce mám tak unavené, že déle už s vámi, lidé, nebudu pobývat."(2)

 

Bohové z jeho družiny mu však odpověděli:

 

"Nepoddávej se únavě! Vždyť máš moc nad vším, nad čím jen chceš!"

 

Veličenstvo bůh však přesto řekl Nunovi:

 

"Údy mám najednou ochablé. Už se ani nemohu bránit, když mě někdo napadne."

 

Nato Veličenstvo Nun přikázal:

 

"Můj synu Šu, dávej na něj pozor a chraň ho! A ty, má dcero Nuto, posaď si ho na záda!"

 

A Nut se ještě zeptala:

 

"Jak to myslíš, otče Nune?"

 

Takto překvapeně promluvila k Nunovi. Pak se ale proměnila v krávu a Veličenstvo Re se jí posadil na hřbet. A lidé z toho byli velice smutní. Ohromilo je, když spatřili Rea na hřbetě krávy. A tehdy mu lidé slibovali:

 

"Porazíme tvé nepřátele, kteří osnovali plány proto tomu, kdo je stvořil."

 

Jeho Veličenstvo bůh Re se přesto odebral do svého paláce nacházejícího se nyní na hřbetě krávy a přestal pobývat mezi lidmi. A tehdy se země ponořila do tmy. Když se zase rozednilo, lidé vyrazili s luky a zahrnuli nepřátele šípy. Avšak Veličenstvo bůh prohlásil:

 

"Dopustili jste se zla, neboť jste prolili krev! Měli jste se zdržet krveprolití!"

 

A pak tento bůh promluvil k Nutě:

 

"Posadil jsem se ti na záda, abych se povznesl."

 

 

Překlad Jaromíra Kozáka:(3)

 

(1)                   Stalo se,  že lidé začali tvrdit o Jeho Veličenstvu, nechť je živo, zdrávo a svěží, že zestárlo, takže jeho kosti jsou jako stříbro, jeho tělo jako zlato a jeho vlasy jako pravý lapis lazuli, a Jeho Veličenstvo slyšelo slova lidí.

(2)                   Jeho Veličenstvo, nechť je živo, zdrávo a svěží, přikázalo těm, kteří je provázeli: "Zavolejte a přiveďte mi mé Oko, stejně jako Šua, Tefnůt, Geba a Nůt, spolu s Otci a Matkami bohů, kteří byli se mnou, když jsem byl v Pravodstvu u boha Pravodstva. Kéž by byli s nimi přivedeni i jeho hodnostáři. Přiveďte je ke mně tajně, aby je lidé nespatřili a neulekli se ve svých srdcích. Přijď s nimi do Velkého Chrámu, aby mi důkladně sdělili své plány, protože se vynořím z Pravodstva a zhmotním se, abych přivedl (k bytí) ony bohy." Tak vznikli kolem něho bozi, kteří sklonili hlavy až k zemi, zatímco zploditel, Jeho Veličenstvo, vyslovil coby zploditel a otec prvorozených lidí a král vědoucích.

 

(3)                   Poté promluvili na Jeho Veličenstvo: "Nasloucháme jim." A Re řekl Pravodstvu: "Ó, ty prvorozený, z něhož jsem vzešel, ó vy dávní bozi, moji předkové, posuďte, čeho se dopouštějí lidé. Ti, kdož byli stvořeni mým Okem, nyní reptají proti mně. Řekněte mi, co byste s tím udělali, přemýšlejte o tom a nalezněte pro mne řešení, protože je nepotrestám, dokud nevyslechnu váš názor."

(4)                   Pak řeklo Jeho Veličenstvo Pravodstvo, Reův syn: "Jsi větší bůh než ten, kdo tě stvořil a jsi vládcem těch, kdož byli zrozeni. Tvůj trůn je neotřesitelný a strach z tebe je velký. Nechť se tedy tvé Oko vrhne na ty, kdož proti tobě reptali."

(5)                   Pak řekl Jeho Veličenstvo Re: "Hleďte, uprchli do hor, protože jejich srdce jsou vyděšená (nad tím, co spatřili)."

(6)                   Dále řekli (bozi) Jeho Veličenstvu: "Kéž by tvé Oko vyrazilo a zničilo ty, kdož se proti tobě provinili, neboť není nic, co by mohlo zabránit a vzdorovat tomu, kdo se jednou vydá na cestu coby Háthot!"

 

(7)                   Poté vyšla tato bohyně a pobila lidi, kteří byli na horách.

(8)                   Pak řekl Jeho Veličenstvo, tento bůh: "Jdi, jdi v míru Háthoro, (protože dílo je) dokonáno."

(9)                   Nato řekla tato bohyně: "Oživil´s mne, a když jsem ovládla lidi, bylo mi sladko u srdce."

(10)                 Jeho Veličenstvo Re odpověděl: "Jen já jsem je ovládl, protože jsem král, a jen já je mohu zničit."

(11)                 Pak se stalo, že Sechet, které se obětuje, se objevila za noci, aby prolila jejich krev, počínajíc v Herakleopoli Magna.

(12)                 Poté řekl Re těm, kteří byli u něho: "Zavolejte, aby ke mně přišli svižní poslové." A svižní poslové přišli a Jeho Veličenstvo, tento bůh, jim řekl: "Vydejte se do Elefantíny a přineste mi spoustu opia!"

(13)                 Byly mu tedy přineseny spousty opia a Jeho Veličenstvo je dalo bohyni Sechet přebývající v Heliopoli, aby je rozmačkala.

(14)                 Hle, když služebné drtili zrní k výrobě piva, toto opium bylo přidáno do nádob s pivem a k tomu přimíchána krev zabitých lidí, i bylo toho sedm tisíc džbánů piva.

(15)                 Ráno se Jeho Veličenstvo Re, král Horního a Dolního Egypta, přišel podívat s bohy na nádoby s pivem – a hle, opět byl čas, aby byli lidé zabíjeni bohyní. Jeho Veličenstvo tedy řeklo: "Vezměte ty džbány a odneste je na místo, kde byli ti lidé zabiti."

(16)                 Pak Jeho Veličenstvo, král Horního a Dolního Egypta, za překrásné noci rozkázal, aby ze džbánů bylo vylito pivo na zabité, takže se rozlilo do čtyř světových stran, jak bylo přáním duší Jeho Veličenstva, tohoto boha.

(17)                 I stalo se, že když dorazila tato bohyně na úsvitu dne, nalezla (tuto oblast) zaplavenu pivem a velmi se z toho zaradovala. Pila a její srdce bylo šťastné. Opila se a lidem už nevěnovala pozornost.

(18)                 Nato řeklo Jeho Veličenstvo této bohyni: "Jdi v míru, jdi v míru, ó, Půvabná." Od té doby se krásné ženy rodí v městě Půvabná.

(19)                 Pak řekl Jeho Veličenstvo Re o této bohyni: "Udělejme pro ni pivo, které přináší spánek v každý svatý čas i v každém ročním období, a budiž jej tolik, kolik je lidí." Od té doby se po lidech žádá, aby přinášeli u příležitosti Háthořina svátku džbány s pivem, které ji uspí na tak dlouho, kolik je Reových průvodců.

 

(20)                 Dále řekl Jeho Veličenstvo Re této bohyni: "Jsem ochromen prudkou bolestí. Odkud přišla tato bolest?" A Jeho Veličenstvo též řeklo: "Žiji, ale mé srdce je vyčerpané tím, že (mnozí lidé) již nežijí.2 Zabij jsem některé z nich, ale stále jsou mezi nimi hříšníci, protože zkáza, kterou jsem jim přinesl, nebyla tak velká jako má moc."

(21)                 Nato bozi z jeho průvodu řekli: "Nenech se přemoci nečinností, neboť tvé moc je závislá jen na tvé vůli."

(22)                 Pak řekl Jeho Veličenstvo, tento bůh, Veličenstvu Pravodstvu: "Mé údy jsou poprvé slabé, a proto nepřipustím, aby se to ještě někdy opakovalo."

(23)                 Nato Jeho Veličenstvo Pravodstvo odvětilo: "Ó, synu Šu, buď okem svého otce a pomsti jej, protože Nůt tě uložila do pravodstva."

(24)                 Dále řekla bohyně Nůt: "Jak by se to mohlo stát, můj otče Pravodstvo?"

(25)                 "Buď pozdraven," řekla Nůt a z bohyně se hned stala kráva, která vzala Jeho Veličenstvo Rea na svůj hřbet.

(26)                 Když se to stalo, lidé spatřili Slunce na hřbetě (krávy) a řekli: "Zůstaň s námi a my přemůžeme tvé nepřátele, kteří se ti rouhali, a zničíme je."

(27)                 Pak se Jeho Veličenstvo vydalo do Velkého Domu a (bozi) Reova doprovodu zůstali s lidmi. Po celou tu dobu byla Země v temnotách, a když se na Zemi rozednilo, lidé vyšli se svými zbraněmi a zabili nepřítele Rea.

(28)                 Pak řekl Jeho Veličenstvo, tento bůh: "Vaše násilné činy jsou vám odpuštěny, protože zabití nepřátel není vraždou." Tak vznikla oběť.

(29)                 Pak řekl Veličenstvo tento bůh Nůtě: "Položil jsem se na zda, abych se natáhl." Co to znamená? Znamená to, že se spojil s Nůt.

(30)                 Pak řekl Veličenstvo tento bůh: "Odcházím od nich a ten, kdo mne chce spatřit, musí přijít za mnou." Tak se stalo, že (...)

(31)                 Pak Veličenstvo tento bůh vyhlédl ze svého nitra a řekl: "Shromážděte se, lidé, a postavte mi rozlehlý přístřešek." Tak se stalo, že (se začaly stavět chrámy).

(32)                 Pak řeklo Jeho Veličenstvo, nechť je živo, zdrávo a svěží: "Kéž vznikne velké pole!" Tak vznikla pole.

(33)                 Pak řekl bůh, ať se na něm shromáždí rostliny, a tak vznikly louky.

(34)                 Když se Nůt začala třást kvůli výšce nebe, Jeho Veličenstvo Re řekl: "Rozkazuji, aby vznikly sloupy, které by podpíraly nebe."

(35)                 Pak řekl Jeho Veličenstvo Re: "Ó, můj synu Šu, prosím tě, abys vnikl pod mou dceru Nůt a dával pozor na ty miliony, kteří nyní žijí ve tmě. Bohyni vezmi na hlavu a starej se o ni!" Tak vznikl zvyk, aby se syn staral o dceru a otec nosil syna na hlavě.

 

 

lišta

 

 

 

Poznámky k textu

 

(1) VACHALA, Břetislav. Pověsti a legendy faraónského Egypta. Praha : KPK, 1994. 100 s. ISBN 80-85267-62-4. s. 2122

(2) Erik Hornung toto místo ovšem překládá takto: "Mé srdce je příliš unavené, aby s nimi (lidmi) bylo pohromadě." In ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. s. 145.

(3) KOZÁK, Jaromír. Egyptská kniha mrtvých III. Praha : Eminent, 2003. 239 s. ISBN 80-7281-108-8. s. 213215.

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky literatura

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.