Starověké egyptské texty

30. 09. 2009 | † 03. 10. 2010 | kód autora: d5q

písař

Starověcí Egypťané pociťovali hlubokou úctu k psanému textu. Písmo samo pokládali za "dar bohů" a spojovali je obzvláště s Džehutijem (Thovtem), velkým bohem, jehož Řekové později nazývali Hermem Trismegistem. Zejména hieroglyfické písmo, nejstarší a původní z egyptských písemných systémů, pro ně bylo "písmem božích slov" a díky tomu jím zaznamenaná slova přesahovala z  běžné lidské zkušenosti do světa bohů – k horizontu věčnosti. Vyřčená slova, a tím spíše slova zaznamenaná hieroglyfickými znaky, ztělesňovala samu podstatu sebou označovaných objektů tak, jak existují v plánu božího stvoření v řádu maat, nesla v sobě "hlubokou znalost (o nich) ... a měla nad nimi zároveň určitou moc."


 

Úplný seznam článků podle jednotlivých rubrik naleznete zde.


 

 

 písař

Starověcí Egypťané pociťovali hlubokou úctu k psanému textu. Písmo samo pokládali za "dar bohů" a spojovali je obzvláště s Džehutijem (Thovtem), velkým bohem, jehož Řekové později nazývali Hermem Trismegistem. Zejména hieroglyfické písmo, nejstarší a původní z egyptských písemných systémů, pro ně bylo "písmem božích slov"(1),(2) a díky tomu jím zaznamenaná slova přesahovala z  běžné lidské zkušenosti do světa bohů – k horizontu věčnosti.(3) Vyřčená slova, a tím spíše slova zaznamenaná hieroglyfickými znaky, ztělesňovala samu podstatu sebou označovaných objektů tak, jak existují v plánu božího stvoření v řádu maat, nesla v sobě "hlubokou znalost (o nich) ... a měla nad nimi zároveň určitou moc."(2)

 

Řečeno slovy moderního člověka: číst text znamenalo proniknout pod pomíjivou slupku světa jevícího se smyslům a přibližovat se k nahlížení skutečnosti v její ničím neomezené plnost...

.... Ne nadarmo podle Mennoferské kosmologie Ptah, velký bůh sídlící jižně od své zdi, stvořil kosmos vyslovením svých myšlenek: jakmile Ptah promluví, tvořivá moc heka artikulované v jeho slovech dává povstat k existenci všemu, co je. Slova bohů jsou realitou samou a "písmo božích slov" v sobě jejich moc trvale uchovává. Analogicky tomu slova textů zapsaných hieroglyfy poskytují vědění o skutečnosti podle řádu stvoření a pro znalého člověka jsou klíčem k moci, jíž bohové tvoří.(2),(4)  Podstata této moci a jejího zachycení textem je taková, že podle přesvědčení Egypťanů zachovaného v literární tradici není nutno ani text přečíst. Stačí jej bez ohledu na schopnost čtení pozřít, například vypitím piva, v němž byl rozpuštěn popsaný svitek papyru – jestliže je člověk "vypije, bude znát vše, co bylo (napsáno) na svitku."(5),(6)

 

Hieroglyfické písmo a jazyk, který je jím zaznamenán, jsou proto ze své podstaty zcela posvátné. Díky sepětí svých forem zahrnují vše, co lze zobrazit. Obraz tvořící znak hieroglyfického písma je zachycením podoby existence věcí ve smyslu stvoření; proto jsou slova, znaky a skutečnost v zásadě identické. Jsou myšlenkami stvořitelského boha projevenými v různých formách, takže nejen že hieroglyfy jsou popisem světa, ale také svět je hieroglyfickým písmem bohů.(7) Sdělení takto zapsaného textu je podle představ Egypťanů přesunuto do světa věčnosti a bohů, takže se mu dostává trvalé působnosti ve vztahu ke skutečnosti.(8)

 

Nejvýstižnějším svědectvím o významu a úctě, kterých se v očích starověkých Egypťanů dostávalo vědění, je literární žánr knih moudrých rad do životota(9) (tzv. egyptská naučení) pojednávajících o  umění správného způsobu "životní pouti".(10) Jejich autoři byli pokládáni za ctihodné mudrce, zůstávali připomínáni i staletí a tisíciletí po své smrti a některým z nich byly prokazovány božské pocty.(11) Dochované texty těchto spisů mohou nám, lidem moderního věku odchovaným filozofickou tradicí Západu, připadat banální či dokonce vzdálené etice tak, jak tomuto pojmu dnes rozumíme. Při jejich čtení ovšem je třeba mít na paměti, že se v nich podle Egypťanů odrážel princip maat povstalý na počátku. Hlavním poselstvím, které zde můžeme nalézt, je pevné přesvědčení Starých o tom, že součástí maat je nejen pohyb souhvězdí a planet, přírodní zákonitosti fyzického světa, střídání ročních dob, rytmus vznikání a zanikání,  život rostlin a zvířat, ale i řád života jednotlivce a společnosti,(10) a že všechny tyto součásti jsou trvale a nezměnitelně v jemně vyvážené harmonii a vzájemném propojení, takže výkyv jedné vyvolá odpovídající reakci všech ostatních.

 

Poznání a vzorce jednání, které mudrci ve svých textech odhalili a předali svým následovníkům včetně nás jako "cestu bohů",(10) proto nejsou ani tak nedotknutelným návodem k jednotlivým úkonům každodenního života, ale především poukazem na trvalý a neosobní řád věcí světa, který je v souladu se stavem prvotního okamžiku stvoření. Tak ovšem svět trvale existuje jen v místě přebývání bohů; co po tomto okamžiku následuje ve sféře lidí,(12) to podle nich může být už jen vytrvalým úsilím o zachování tohoto řádu takovým jednáním, které směřuje k uchování harmonie maat.(13) A právě k němu egyptští mudrci i přes propast tisíciletí své čtenáře vybízejí. Je nasnadě, že má-li naše jednání s ohledem na současný svět, v mnohém odlišný od situace panující za jejich dávných časů, usilovat o vyrovnání řádu, musí být přiměřené rizikům a ohrožením v době našich životů, nikoli v té, která už dávno minula.

 

V dnešní době obecně už jen těžko můžeme v plnosti prožít ve vztahu k textu jakéhokoli druhu zkušenost analogickou prožitku starověkých Egypťanů. Ani netvrdíme, že je to žádoucí: neodpovídalo by to úloze, jíž dnešní doba přikládá písmu, takže takový postoj by dnes byl vlastně kontraproduktivn...


.... Ostatně i Egypťané samotní vytvořili různé typy písma pro různé účely použití, přičemž výše vzpomenutý posvátný charakter byl spojen zejména s hieroglyfy. Jeho připomenutí nás především upozorňuje, že cesta k tomu, co člověka přesahuje, může být mnohem komplexnější, než jak si dnes troufáme pomyslet.

 

Výběr zde předkládaných textů nezohledňuje žádné specifické kriterium. Práva k nim ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským, náleží jejich autorům, resp. překladatelům; jejich umístění zde požívá ochrany podle ustanovení téhož zákona o bezúplatné zákonné licenci.

 

podpis

 

Raneb Džehutijdžedef

 

lišta

 

 

 

Poznámky k textu

 

(1) VACHALA, Břetislav. Pověsti a legendy faraónského Egypta. Praha : KPK, 1994. 100 s. ISBN 80-85267-62-4. S. 6.

(2) FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London : Opus Publishing, 1996. 192 s. ISBN neuvedeno. S. 10.

(3) FORMAN, Werner; QUIRKE, Stephen. Posmrtný život na Nilu. Překlad Ladislav Bareš. London : Opus Publishing, 1996. 192 s. ISBN neuvedeno. S. 7.

(4) K tomu viz Platónův dialog Kratylos.

(5) Tak je tomu např. v démotickém příběhu o Chamwésovi (Chamuasetovi), Neneferkaptahovi a jeho manželce Ahuře. Podle Františka Lexy. LEXA, František. Staroegyptské čarodějnictví. Praha : Anomal, 1996. 327 s. ISBN 80-901474-3-7. S. 290.

(6) Kritickému posouzení této tradice z pohledu egyptologie se věnuje např. HORNUNG, Erik. Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti. Překlad Allan Plzák. Praha : Paseka, 2002. 219 s. ISBN 80-7185-436-0. S. 16n. (Dostupné zde)

(7) ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Překlad Milan Pokorný. Praha : Prostor, 2001. 317 s. ISBN 80-7260-051-6. S. 152n.

(8) ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. Překlad Milan Pokorný. Praha : Prostor, 2001. 317 s. ISBN 80-7260-051-6. S. 149.

(9) Označení v souladu s původní egyptskou tradicí používá a použití vysvětluje Zbyněk Žába. Viz ŽÁBA, Zbyněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno. S. 39n.

(10) VACHALA, Břetislav. Moudrost starého Egypta. Praha : KPK, 1992. 175 s. ISBN 80-85267-28-4. S. 5.

(11) To je případ nejen Imhotepa, ale také Hardžedefa. ŽÁBA, Zbyněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno. S. 42.

(12) Viz egyptský mýtus o záchraně lidí před zkázou obsažený v Knize o nebeské krávě. (Dostupné zde)

(13) K tomu viz např. představa "koloběhu maat"  v HELLER, Jan. Starověká náboženství. Praha : Kalich, 1988. 440 s. ISBN neuvedeno. S. 79-85. (Dostupné zde)

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky literatura

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.